Anděl Serjoža Tisk E-mail
Napsal(a) Roman Žebro Pekař   
[26.06.2008]

Vyprošťování Prach se usadil. Lidi co nás vyděli trénovat náš nový kaskadérsko-sebedestrukční kousek si oddychli a nastala otázka co s tím vším? Tedy jako s tou hromadou šrotu. V prvních minutách po evakuaci paluby Uaze jsem měl silný dojem, že budeme muset do Afghánistánu dojít pěšky. Lehko se to řekne, realizace by však byla velmi obtížná, až neproveditelná. Máme s sebou přece jenom o něco málo věcí více, než jedny trenky a kartáček na zuby. Z těchto myšlenek nás vytrhává Serjoža. Kde se vzal, tu se vzal...

Ve své Ladě Kalina (nový, krasný, populární model) jel z nemocnice, kde byl na vyšetření kvůli bolavým zádům. Podle jeho funění a bolestných grimas jsme poznali, že nekecá a že skutečně problém se zády má. Jak ale takový člověk může pomoct. Serjoža by asi nepomohl kdyby byl normální člověk. Jenže on byl silným extraktem ruského bohatýra a strážného anděla v jedné osobě. Jak uviděl co se stalo, vrhl se do silnice a zastavil první gruzavík(náklaďák), byl to tuším GAZ, který projížděl okolo. Řidičovi nařídil, že je třeba rebjatum pomoct, a že má jet vyložit to co veze a vrátit se s lanem a vytáhnout nás ven. Jiný pán, také velmi solidni, i když už ne anděl, zatím s rodinkou a se svýmy syny běhal po poli a sesbírali nám všechny věci, které našli. Protože vypadla i kasička, rozletěli se nám po poli všechny rubly. Jeho paní sundala šátek, pobíhala po poli a lapala poletující bankovky jak motýli. Všechno do poslední kopjejky nám pak přinesla a odevzdala do rukou. A pak že se v Rusku krade, jak nás mnozí už tolikrát varovali. Přijel gruzavík, zavázali jsme ocelové lano kolem střechy a RUUUP. Uaz stál najednou v jakéž takéž pozici na třech kolech. Aspoň přestal vytékat benzín a jiné látky, které každou chvili hrozili, že explodují. Lišin konečně našel botu, zapalovač, foťák a začal se věnovat dokumentaci záchranné akce. Serjoža na mě zařval, abych lano odpojil a přivázal na rám Uazu zepředu. Jedním dlouhým a důrazným trhnutím Gaz vysvobodíl našeho pochroumaného Uaze ze strouhy, kde se mu ani trochu nelíbilo. Serjoža opět vydal pokyn a já si pomyslel, sakra ten mě ale šikanuje. Co to je za chlapa. Pokyn zněl rychle sundat zadní kolo a všechno, co z něj zůstalo. Serjoga dojede do města a koupi součástky, abychom mohli dovézt auto k němu domů. To bylo asi 40 km odtud. Lišin, aby toho nebylo málo oznámil, že se cítí divně a že má nejspíš otřes mozku. Kromě toho cítil podivný tlak v uchu. Serjoža řekl, že nejlepší bude, když ho vezme do špitálu. To bylo rozumný. Mě řekl ať dělám rychle. Jenže po nárazu začal pracovat adrenalín a já chytil takovýho pajtlováka, že jsem v ruce neudržel cigáro, natož pak kladivo nebo šroubovák. Serjoža na mě zas spustil dělej dělej (bistro, bistro) . Podíval jsem se na Serjogu dosti zlým pohledem a česky sem řekl, že kurva přeci jsem teď byl málem mrtvej, tak ať mě dá chvíli na odfouknutí. Serjoža odvětil, že na takový blbosti nemá absolutně čas a ať si koukám pospíšit. Proklel jsem ho všema jménama a pro sebe jsem si říkal, co to je za blázna. Co sleduje tím, že mě takhle honí. Kolo na potřetí povolilo, sundal jsem všechno železný a zničený a dal jsem mu to do tašky. To už Serjoža honil Lišina, aby rychle nanosil rozsypaný věci na jednu hromadu a přitom mu zdůrazňoval, že co nebude na hromadě, to pacani (bliže nespecifikovaný druh mládežnika) ukradnou. Jste přece v Rusku rebjata. Na Lišinův protest, že je skoro na umření, Serjoža reagoval tím, že to se bude řešit až ve špitále. Pak nasedl do Kaliny a i s Lišinem odjeli.

 

Kouknul jsem do mapy kde to vlastně jsme. Kromě toho, že pěkně v háji zeleném, mě na mapě vyskočil název Krutoye. Příznačné jméno. Ještě jsme ale mohli dopadnout mnohem hůř o kus dál, v severním Kazachstánu mě nevím proč, uhodil do očí název vesnice Bolšoja Čurakovka. Začal jsem se fakt smát. Prostě mě to pobavilo. Mohli jsme tedy dopadnout hůř. Ale jak jsme teď na tom ve skutečnosti. Auto je na kaši, podle mě nepojede, podle Serjoži jo. Serjoža řekl, že tomu houby rozumim a že on už takovejch aut viděl. Takže jsem to nechal na něm. Co dál? Nemáme zadní kolo, přední a boční okna a taky na tranzitních vízech je rezerva pouhé tři dny. Stihneme to? To nikdo nevěděl a tak jsem začal zjišťovat čísla na ambasády a věci ohledně prodlužování víz, kdyby bylo potřeba. Při tom jsem se brutálně rozčílil, protože telekomunikační firmy v Čechách pojaly telefonování z Ruska a dále na východ jako zlatej důl, asi 60 Kč za minutu bez daně je fakt vostrý. Zlatej satelitní telefon se svým 1,2 dolarem za minutu.

 

Pálilo slunce, nebylo co dělat a od Lišina žádná zpráva. Tak jsem začal se samovyšetřením. Sovětské pedály jsou z masivního materiálu, na noze mám šlic jako blázen a nejhorší je, že to začíná bolet. No to ještě chybělo. V tom se ozval Lišin , čeká prý na rentgen. A taky říká, že ke mně jedou policajti a že to budou vyšetřovat, protože neprozřetelně v nemocnici se Serjožou oznámili, že to byla avtoavarija. No to tak chybělo, parta četníků na jednom z nočníků. Přijeli rychle. Musim říct, že na ruský policajty byly dost v pohodě, jen kdybych jim nemusel dělat otroka a běhat s 50 metrovým pásmem po poli a měřit stopy a brdný dráhy. Sepsali, co viděli, dali potvrzení a pak mě zabavili řidičák, že prej dokud nebudou mít zprávu z nemocnice, že je Lišin v pořádku. No jo, ale potřebujeme odjet už v neděli, říkám. No to ale nejde chlapče, musíš počkat do pondělí a to byl pátek. Nakonec ale četník povídá, že mám přijít v sobotu, má službu a něco s tim udělá.Tak sem to nebral tak tragicky. Jen jsem byl smutnej a zklamanej, jak se to všechno hroutí. Lišin dal zprávu, že už jedou. Serjoža se přiřítil, jdeme na to. Na co, ptám se ho. No, buděm měnjat stupicu (část kola, na který drži kolo, nebo by mělo držet :-)). Teda ty ji vyměníš, já tě řeknu jak na to . Ty vole, to mám radost. No, jdem na to. Trvalo to hodinu a půl a Serjoža byl netrpělivej a říkal, že bude tma a že mám dělat a dokonce mě několikrát pomohl (intenzivně jak mu jeho záda povolila), abych to jako nedělal sám. Hotovo, Uaz má opět 4 kola a nakládáme na poli posbírané věci. Našli sme i přední sklo, které se jako zázrakem nerozbilo. Skvělá práce, sovětští inženýři. No, a tahle hrouda kovu, plastu, dřeva a dalších materiálů se začala pomalu sunout domů k Serjožovi. Uaz jel sám bez potíží. Všechno fungovalo, jen olej jsme nalili a vodu do chladiče a bylo. Chytil na první pokus. Chyba byla v tom, že byl večer a docela zima. I při 30km v hodině jsme pekelně promrzli. U Serjoži jsme ani zimou nemohli vystoupit z auta, byli jsme prostě ztuhlí, zcepenělí a unavený..

 

Serjoža nás přivítal. Otevřel vrata do dvora a zaparkovali jsme. To jsme si zase užili světa povidam. Lišin se moc nesmál, bolela ho hlava. Serjoža povídá: „No maladci, zavtra najdom kdo sdelajet remont mašiny. Sičas nada vypit za to što vy v porjadke“. To je teda dobrý, tak my se asi ted půjdem ožrat. Serjoža vycenil svoje zlaté zuby, mrknul a vytáhl lahev spiritu. Zaředil a už jsme tam buchali jednu za druhou. Mezi jednotlivejma tostama byla večeře, diskuze o bohu (proto nám prej Serjoža taky pomáhá – asi má nějakej doživotní kontrakt), vana, cigáro, a dalsich asi tisíc užitečnejch věci. Usnuli jsme a spali hoděe tvrdě až do rána. Jen Uazovi se moc nedařilo a taky pořád nevíme, co se stalo se zajícem. Dobrou Noc.

 

 

Jak to bude dál? Kdo bude opravovat UAZ? Proč je Serjoža dobrák? Má Uaz ještě šanci? A co Zajíc? Přežil to?

Anděl Serjoža

Hej rup


Hmmm, to jako má jet?


U Serjoži


Komentáře (4)
1. 26-06-2008 20:22
Ty jo to je jak čtení na dobrou noc, už se nemůžu dočkat dalších dílů, hlavně že se vám nic nestalo...
Přidal Helmut, Kratas (Host)
2. 27-06-2008 12:25
napinavy, skvely ...proste bomba clanecek ...mozna i dokturek by mohl zavidet :-)
Přidal Trava (Host)
3. 27-06-2008 12:32
Napsali jste to krásně! Nejvíc mě pobavila pasáž: "Podíval jsem se na Serjogu dosti zlým pohledem a česky sem řekl, že kurva přeci jsem teď byl málem mrtvej, tak ať mě dá chvíli na odfouknutí. Serjoža odvětil, že na takový blbosti nemá absolutně čas a ať si koukám pospíšit. Proklel jsem ho všema jménama a pro sebe jsem si říkal, co to je za blázna. Co sleduje tím, že mě takhle honí." Už se těšim na pokračování.
Přidal Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny (Host)
4. 27-06-2008 14:27
Super článek, sem zvědav na pokračování ... eště že ste v pohodě
Přidal shamma (Host)


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
Předmět:
Komentář:*



Chci být informován emailem o budoucích komentářích
Code
Opište kód:

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved

Aktualizováno ( [27.06.2008] )
 
< Předch.   Další >