Zdravíme z Mazare Sharifu. Včera odpoledne jsme po dlouhé a namáhavé cestě konečně překročili řeku Amudarju a po roce a půl se vrátili do Afghánistánu. Ani příjezd do Afghánistánu se neobešel bez drobných komplikací. Konzul v Praze nám zapomněl říct, nebo to možná ani nevěděl, že pro vjezd autem na území Afghánistánu potřebujeme motor pass.

Pohraničníci nás chtěli poslat zpátky do Taškentu, ale měli jsme pouze jednovstupová tranzitní víza. Vypadalo to, že se budeme muset usadit na břehu řeky Amudarji, mezi uzbeckou a afghánskou celnicí a živit se rybolovem:-) Naštěstí díky české ambasádě se i tato poslední překážka vyřeší. Přeci jenom jedny ponožky, kalhoty a tričko k životu stačí, ale třeba zubní kartáček, hřeben a náhradní ponožky se občas taky hodí:-) Dnes odpoledne si snad budeme moci auto vyzvednout.
O tom, jak se cítí žába v mixéru, zážitcích a setkáních z cesty s fotkami se brzo dočtete zde:-)